Hypoteční úvěr

Definice hypotečního úvěru

Definici hypotečního úvěru najdeme v zákoně o dluhopisech č. 190/2004 Sb., §28, odstavec 3. Tato definice zní: „Hypoteční úvěr je úvěr, jehož splacení včetně příslušenství je zajištěno zástavním právem k nemovitosti, i rozestavěné. Úvěr se považuje za hypoteční úvěr dnem vzniku právních účinků zástavního práva.“ Hypoteční úvěr patří k nejstarším druhům bankovních úvěrů, jejichž splácení je zajištěno zástavním právem k nemovitosti, což je také jejich hlavním znakem. Hypoteční úvěr je poskytován na koupi nebo výstavbu nemovitostí, opravu či modernizaci, její rekonstrukci, koupi podílu nemovitosti za účelem vypořádání dědických a spoluvlastnických nároků nebo za účelem splácení dříve poskytnutých krátkodobých a střednědobých úvěrů, které byly použity k investicím do nemovitostí. Toto z něj činí úvěr vysoce účelový.

Účel úvěru

  • koupě nemovitosti do osobního vlastnictví (bytu, rodinného domu, stavebního pozemku)
  • financování výstavby nemovitosti, případně i nástavby, vestavby, přístavby
  • financování rekonstrukcí, modernizace a oprav nemovitosti
  • koupě podílu nemovitostí za účelem vypořádání spoluvlastnických, dědických podílů, společného jmění manželů
  • koupě družstevního podílu a úhrada členského podílu
  • zpětné proplacení vlastních finančních prostředků investovaných do nemovitosti
  • refinancování stávajícího účelového úvěru od banky či stavební spořitelny, který byl použit na investici do nemovitosti
  • konsolidace účelových a neúčelových půjček (používá se americká hypotéka)
Hypoteční úvěr
Ohodnoťte článek

Další naše články, které by se vám mohly líbit:

Vaše komentáře:

Přidejte komentář