bilomodra-sales-green-button-refinancujte-s-kytkou-roboto-728x125.jpg

Kolik stojí kotel na biomasu?

Biomasa je obnovitelný zdroj energie rostlinného nebo živočišného původu. Při udržitelném hospodaření s půdou bude k dispozici vždy, protože je založena na přeměně sluneční energie zachycené rostlinami a uložené ve formě chemické energie. Výhodou spalování biomasy je také nízký podíl vypouštěného CO2 do atmosféry.

Čím a za kolik topit v kotli na biomasu?

Mezi biomasu můžeme zahrnout kromě kusového dřeva také odpad z něj (pelety, štěpka brigety), dále mezi biomasu patří energetické rostliny (např. konopí nebo řepka olejná) a biomasa ze zemědělské činnosti vznikající jako vedlejší produkt (obaly olejnatých semen, organické zbytky – chlévská mrva)

Výroba pelet a briket je založena na lisování předem vysušených pilin bez přidání speciálních pojiv a rozdíl mezi nimi je především ve velikosti. Pelety jsou podstatně menší, průměrně se vyrábějí 6-8 mm velké. Štěpka vzniká rozdrcením dřeva resp. odpadů ze dřeva (větví, kůry) na kousky. Protože se štěpka zpracovává téměř vždy přímo po těžbě, vlhkost štěpky bývá poměrně vysoká a je potřeba ji před topením vysušit.

Biomasa patří k výhodnějším zdrojům tepla. Dosahuje až 95% účinnosti. Výhřevnost dřeva je srovnatelná s hnědým uhlím a pohybuje se kolem 12 až 14 MJ/kg. Pelety mají výhřevnost 16,5 až 18,5 MJ/kg, brikety pak 17,5 až 19 MJ/kg. Čerstvá biomasa má velký obsah vody, která ale výhřevnost snižuje. Před spalováním je proto potřebné biomasu vysušit (optimální je vlhkost do 20%).

Vytápění suchou biomasou je v Česku na vzestupu. Nabídka dřevěných paliv i počet výrobců a distributorů roste. Podle Klastru Česká peleta se každoročně instaluje několik tisíc nových kotlů na dřevo nebo pelety a ještě více krbů a kamen. Svůj podíl na tom mají i dotace.

Nejrozšířenější je vytápění a ohřev vody kusovým dřevem, v poslední době ve zplynovacích kotlech. Jako příležitostný zdroj lidé využívají krby a kamna, případně pece a sporáky. Krby se hodí i do nízkoenergetických domů, kamna jako hlavní zdroj do malých domácností. Krb může mít teplovodní vložku, díky níž lze vyhřát více místností.

 

  • Od roku 2014 se nesmí prodávat kotle s teplovodním výměníkem první a druhé emisní třídy, tedy ty nejhorší. Jsou to obvykle kotle s ručním přikládáním, v nichž lze spalovat jakékoliv uhlí a dřevo, teoreticky i odpadky.
  • Od roku 2022 bude zakázáno jejich používání. Kamen ani krbů bez teplovodní vložky se omezení netýká.

PELETY

Co jsou pelety?

  • Jsou ekologicky ušlechtilým palivem.
  • Vyrábějí se především z dřevní a okrajově z rostlinné biomasy.
  • Dodávají se v podobě malých slisovaných granulí kruhového průřezu.
  • Spalují se ve speciálních automatických kotlích nebo kamnech na pelety.

Proč jsou výhodné?

  • Jsou skladné a snadno se s nimi manipuluje.
  • Spalují se v automatických kotlích bez obsluhy.
  • Jsou maximálně ohleduplné k životnímu prostředí.
  • Umožňují nezávislost na dodávkách fosilních paliv, jako je plyn nebo uhlí.

Víte, že…?

  • Pelety se lisují pod tlakem za vysokých teplot.
  • Neobsahují žádná chemická pojiva a jiné znečišťující látky.
  • Vyrábějí se nejen ze dřeva, ale i ze slámy, sena, energetických rostlin a zemědělských zbytků.
  • Většinou jsou vyráběny z místních zdrojů lokálními výrobci.
  • Jejich popel lze využít jako ekologické zahradní hnojivo.
  • Výhřevnost pelet se pohybuje okolo 18 MJ/kg, a předčí tak i některé druhy uhlí.
  • K vytápění průměrného rodinného domu je ročně zapotřebí pouze 4 – 5 tun pelet, pro jejichž uskladnění stačí například stávající uhelný sklad nebo palivové silo.

BRIKETY Z BIOMASY

Co jsou brikety?

  • Stejně jako pelety jsou ekologicky ušlechtilým palivem a vyrábějí se z dřevní nebo rostlinné biomasy.
  • Vyrábějí se většinou ve tvaru větších, plných válců nebo válců s otvory.
  • Vznikají lisováním biomasy pod tlakem a za vysokých teplot.
  • Mají nízkou vlhkost a vysokou výhřevnost.

Proč jsou výhodné?

  • Jednoduše se s nimi manipuluje, zpravidla jsou baleny po pěti a snadno se skladují.
  • Díky moderním kotlům je topení briketami snadné a pohodlné.
  • Lze je použít i jako doplňkový zdroj tepla například v krbových kamnech i při centrálním vytápění plynem či elektřinou.
  • Nezatěžují životní prostředí, jsou ekologické.
  • Popel lze použít jako přírodní hnojivo.

Víte, že…?

  • Mohou být vyráběny z pilin, drtě, štěpky, hoblin, kůry, ale i rostlinných zbytků a dalších odpadních materiálů.
  • Výhřevnost briket se pohybuje nad 18 MJ/kg (tedy vyšší než například u nejkvalitnějšího hnědého uhlí).
  • Dají se v kotli kombinovat s kusovým dřevem a naopak.

KUSOVÉ DŘEVO

Jaké jsou vlastnosti dřeva?

  • Dřevo je tradičním topivem, je to organický materiál přírodního původu.
  • Výhřevnost dřeva záleží na jeho vlhkosti, při 20 % je to asi 15 MJ/kg. S rostoucím obsahem vody je při hoření dřeva potřeba více tepla na její přeměnu v páru, a tak se snižuje energetický zisk.
  • Tvrdé dřevo z listnatých stromů nejlépe slouží k vytvoření stabilního a dlouhotrvajícího žáru v kotli, měkké dřevo z jehličnanů je naopak vhodné pro zapalování a také v případě, kdy chceme rychle vyhřát vytápěný prostor.

Proč je výhodné?

  • Patří mezi nejlevnější paliva používaná k vytápění.
  • Díky moderním kotlům s inteligentní regulací je topení dřevem snadné a pohodlné.
  • Je to snadno dostupná a obnovitelná surovina, zdroje jsou při dobrém lesním hospodaření prakticky nevyčerpatelné.
  • Popel lze použít jako přírodní hnojivo.

Jaké jsou nevýhody topení dřevem?

  • Větší časová náročnost a více práce s přikládáním, štípáním apod.
  • Větší nároky na uskladnění – dřevo je nutné nechat přirozeným způsobem vysychat přibližně dva roky.

Víte, že…?

  • Dostatečné vysušení dřeva přírodním větráním může trvat až dva roky podle druhu dřeva, čerstvé nebo příliš vlhké dřevo by se ale rozhodně nemělo spalovat.
  • Spalováním nevysušeného dřeva se snižuje jeho výhřevnost, roste tedy spotřeba i nepříznivé emise při hoření.
  • Spalováním vlhkého dřeva může dojít ke zkrácení životnosti kotle.

Jaký kotel na biomasu vybrat?

Kotlů na biomasu se na trhu objevuje celá řada a jejich výběr je založen na mnoha kritériích (druh paliva, systém přidávání paliva, výkon, umístění, technologie spalování atd.). V České republice se hojně využívá topení v kotlích na kusové dřevo, pelety a štěpka si zatím svoji pozici budují. Nicméně atraktivita stoupá v souvislosti s šetrností k životnímu prostředí a poměrně příznivé ceně.

Kromě klasických kotlů je možné pořídit také interiérová kamna na pelety, které kromě toho, že vytopí byt, jsou vhodným doplňkem interiéru. Na druhou stranu ale nemají takový výkon, proto se hodí spíše do menších bytů jako doplňkový zdroj tepla.

Cena kotlů na biomasu se nachází v širokém rozpětí od 20 000 Kč a po 286 000 Kč a více. Široká cenová škála je dána tím, jedná-li se o kotel s ručním přikládáním nebo automat, jehož cena je výrazně výše (samozřejmě záleží na tom, jaké funkce kotel má). Dražší kotle jsou i ty zaměřené na jeden druh paliva (např. pelety). Protože se jedná ekologický způsob vytápění, bylo jejich pořízení donedávna podporováno dotačním programem Zelená úsporám.  To však v současné době již neplatí.

 

 

 

Kolik stojí kotel na biomasu?
Ohodnoťte článek

Další naše články, které by se vám mohly líbit:

Vaše komentáře:

Přidejte komentář