Úrokové sazby letos nezadržitelně rostou, ČNB si hraje s realitním trhem i rozpočty milionů lidí

 

Česká národní banka (ČNB) dnes opět zvýšila základní úrokovou sazbu, tentokrát už počtvrté v řadě. Tento opakovaný krok se dotkne drtivé většiny lidí v Česku, protože zvýšení základních úrokových sazeb povede ke zdražení všech typů úvěrů. Zásadně ovlivní hlavně sto tisíc domácností, které si každoročně sjednávají hypotéku. Hypoteční sazby na rozhodnutí ČNB totiž reagují výrazným růstem. Centrální bankéři tak patří k největším hrobařům snů o vlastním bydlení.

Už dříve totiž centrální bankéři opakovaně zpřísnili kritéria pro získání hypotéky, čímž od ní zcela odstřihli minimálně pětinu klientů. Každý rok tak o možnost pořídit si vlastní nemovitost přijde na dvacet tisíc domácností. Ty nejen že budou muset zůstat v zajetí nájemního bydlení, ale zhorší se jim výhled do budoucna. Vlastnictví nemovitosti je totiž jedním z nejlepších zajištění na stáří.

Radovat se příliš nemohou ani ty domácnosti, které si už bydlení na hypotéku pořídily. Zvlášť, jestli využily extrémně nízké hypoteční sazby minulých let. Reakcí komerčních bank na opakované zvyšování základní úrokové sazby je totiž zvyšování úrokových sazeb i u hypoték. To se už zcela jasně projevuje, protože průměrná úroková sazba u hypoték podle ukazatele Fincentrum Hypoindex v září vzrostla na 2,57 procenta. Na konci roku by se pak mohla pohybovat už okolo tří procent a nejspíš i nadále poroste. To by výrazně zasáhlo rozpočet mnoha rodin, protože by se jim výdaje na bydlení po skončení aktuálního fixačního období zvýšily o tisíce korun měsíčně. Ne každý je však na to připraven, dostatečné rezervy má jen minimum z nich.

Zásadním problémem je, že centrální bankéři nejsou za svá rozhodnutí, kterým přitom zcela zásadně ovlivňují životy milionů lidí, nijak zodpovědní. Mohou si různě experimentovat a zkoušet uvádět nejrůznější makroekonomické teorie do praxe jak se jim zamane bez ohledu na důsledky. Typickým příkladem bylo nesmyslné oslabování české koruny, které se táhlo tři a půl roku a vyšlo ČNB na intervencí na nepředstavitelné dva biliony korun (pro srovnání letošní státní rozpočet počítá s výdaji ve výši 1,36 bilionu korun). Tento podivný měnový experiment přitom vedl mimo jiné k tomu, že hlavně vývozci nebyli nucení zvyšovat svou produktivitu, protože jejich konkurenceschopnost posilovala oslabená koruna. Důsledky toho pociťujeme všichni do teď.

A podobně to dopadne i se současnými neuváženými zásahy ČNB do realitního trhu. Ani ty nepřinesou nic dobrého, naopak na ně doplatí stovky tisíc domácností. Nést důsledky za tyto prapodivné pokusy makroekonomických teoretiků z bankovní rady centrální banky však bude bohužel pouze na nich.

 

¨


 

Rate this post

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *