Výzkum: Vysoké ceny energií nejsou výlučným problémem obyvatel s nízkými příjmy. S potížemi se potýká už polovina domácností České republiky

0
302

Zvyšování cen energií od loňského podzimu způsobilo finanční potíže u 53 procent českých domácností. Problémy se netýkají pouze domácností pod hranicí chudoby, ale značně zasahují i střední třídu. Polovina obyvatel si zároveň nehlídá svou energetickou spotřebu. Vysoké nedoplatky na konci roku tak představují téměř jisté riziko nepříjemného překvapení. Vyplývá to z výzkumu, který si v reakci na energetickou krizi nechal u výzkumné organizace PAQ Research zpracovat Institut prevence a řešení předlužení. Výzkum navazuje na projekt Českého rozhlasu “Život k nezaplacení”, zaměřený na ekonomický vývoj domácností. Na výsledky výzkumu Institut reaguje konkrétními doporučeními, které mají pomoci důsledky energetické krize zmírnit.

Už od minulého roku je energetická krize celosvětovým tématem a odhady, podle kterých se má situace ještě postupně zhoršovat, se naplňují. Pád Bohemia Energy a dalších 18 dodavatelů energií poukázal mimo jiné na fakt, že nezanedbatelná část domácností není připravena na takové výkyvy ve spotřebitelských cenách energií. Podle loňského výzkumu agentury NMS pro Raiffeisenbank má 40 procent domácností úspory maximálně ve výši jednoho platu. „Abychom na energetickou krizi mohli účinně a cíleně reagovat a vyhnuli se situaci, kdy se počty lidí v exekuci vrátí na hranici jednoho milionu, bylo třeba zjistit detaily ohledně chování domácností v souvislosti se strmým růstem cen energií. Data výzkumu ukazují, že se situace dotýká už většiny lidí. A situace se bude ještě zhoršovat, až se projeví další zvýšení cen,” upozorňuje ředitel Institutu prevence a řešení předlužení, Radek Hábl.

Polovina českých domácností je ve finančních problémech kvůli růstu cen energií. Polovina si ovšem také nehlídá svou spotřebu

Z výzkumu vyplývá, že s navýšením cen energií zaznamenalo finanční potíže už 53 procent domácností. Velké potíže se objevily u 4 procent lidí, 12 procent deklaruje střední potíže a dalších 36 procent přiznává menší potíže. Domácnosti v příjmové chudobě mají kvůli energiím problémy v 90 procentech případů, u nízkopříjmových domácností zaznamenává potíže celkem 72 procent. Finanční komplikace spojené s rostoucími výdaji za energie se však týkají už i nadstandardně příjmových obyvatel. U nich určité potíže přiznává 50 procent domácností.

Výzkum dále zjišťoval, jak lidé na zvyšující se ceny energií reagují a zdali si hlídají vlastní spotřebu a k ní úměrné zálohy. K pravidelnému měsíčnímu sledování své spotřeby se přihlásilo 19 procent domácností a 12 procent se snaží spotřebu sledovat jednou za čtvrt roku. Patří mezi ně zejména obyvatelé žijící ve vlastní nemovitosti. Podle výzkumu si 51 procent domácností průběžnou spotřebu energií nezjišťuje a čeká až na vyúčtování na konci roku. Do této skupiny patří zejména lidé s příjmy nad medián a také lidé žijící v nájmu, podnájmu či v družstevním bytě. „Ukázalo se, že pět milionů lidí v ČR nemá přehled o své průběžné energetické spotřebě v domácnosti. Lze tedy předpokládat, že pokud růst cen nereflektují zvýšením svých měsíčních záloh, téměř jistě je při ročním vyúčtování čeká kvůli mimořádně vysokým nedoplatkům šok,” upozorňuje Radek Hábl.

Lepší přehled o spotřebě = její lepší regulace

Mezi důležitá zjištění výzkumu patří, že pokud by lidé znali svou průběžnou spotřebu v korunách  namísto jen v kWh, dokázali by svou spotřebu lépe regulovat. Konkrétně 60 procent dotázaných domácností deklarovalo, že pokud by v měsíčních intervalech měly dostatečné informace o tom, kolik přesně utratily, dokázaly by svou spotřebu efektivněji řídit či se v ní omezit. Jedna čtvrtina si pak myslí, že i s měsíčními přesnými finančními údaji o své spotřebě, by ji nijak neomezily.

Někteří dodavatelé energií svým zákazníkům možnost zobrazení spotřeby v korunách již nabízejí. Přestože zákazníci musejí tyto údaje zjišťovat manuálně z vlastní iniciativy, tento nástroj, který podle výzkumu může pomoci kontrolovat a snižovat spotřebu, není přitom takovou výjimkou. Nabízí ho například ČEZ či EON a Nano Energy ho pro své zákazníky připravuje. Chytré měřáky, které s pomocí aplikace ukazují spotřebu energií v korunách, již existují, má je ale jen zlomek domácností. „Přestože se budou chytré měřáky ze zákona povinně instalovat od roku 2024 pro domácnosti s větší spotřebou (resp. od roku 2027 pro ty s menší spotřebou), rozhodně by měl stát motivovat k rychlejší instalaci. Přesné a průběžné povědomí o našich nákladech za spotřebu energií se ukázalo jako klíčové pro její lepší regulaci,” apeluje Radek Hábl.

Co pro zmírnění následků energetické krize může dělat stát, dodavatelé energií i samotné domácnosti?

Institut prevence a řešení předlužení na začátku letošního roku informoval o meziročním nárůstu nově zahájených exekucí a v této zprávě avizoval chystaná doporučení, která mají zmírnit následky energetické krize, rostoucí inflace i počtu nových exekucí.

Podle Radka Hábla začala vláda na energetickou krizi reagovat správně, ale vzhledem k rostoucímu rozsahu problému v tuto chvíli nedostatečně. „Je třeba dále zvýšit normativy na bydlení a životní minimum, které aktuálně neodpovídají míře inflace a růstu cen energií. Dále je třeba zavést sociální tarif pro zranitelné skupiny, motivovat domácnosti ke snížení spotřeby, urychleně zjednodušit žádosti o příspěvek na bydlení a rozšířit místa, kde ji lze podat. Úřady práce, které příspěvky na bydlení doposud vydávají, jsou totiž jako místo stigmatizovány,” vysvětluje Radek Hábl. Mezi další doporučení pro stát pak uvádí větší důraz na dlouhodobá řešení, zejména vyšší podporu přechodu na obnovitelné zdroje u domácností a podporu komunitní energetiky.

Dodavatelé energií by se měli zaměřit na minimalizaci ročních nedoplatků svých zákazníků a být více proaktivní vůči svým zákazníkům. „Z výzkumu vyplynulo, že polovina všech domácností průběžně nekontroluje svou spotřebu. Dodavatelé energií by tak měli své zákazníky více motivovat k tomu, aby o své spotřebě měli větší přehled. Proaktivní přístup ale také znamená podat pomocnou ruku těm, kteří se ve finančních potížích už nacházejí, například pomoci klientům s vyplňováním žádosti o příspěvek na bydlení nebo zavést sociální tarif pro zranitelné skupiny i bez kompenzace státu,” říká Gabriela Vondrušová, výkonná manažerka Institutu prevence a řešení předlužení.

Samotné domácnosti by se měly podle doporučení Institutu zaměřit na energetické úspory a nastavit si odpovídající zálohy jako prevenci velkého nedoplatku, pokud je to pro ně ještě finančně reálné. Domácnosti, pro které je zvýšení záloh krizové, mohou zažádat o příspěvek na bydlení, jehož vyřízení by se mělo brzy výrazněji zjednodušit. „Až tři sta tisíc lidí, kteří mají nárok na tuto základní podporu při vysokých nákladech na bydlení, ji nevyužívá,” apeluje Barbara Halířová, vedoucí dluhového poradenství Institutu. Domácnosti by si také měly pravidelně hlídat svou aktuální spotřebu a v případě problémů proaktivně komunikovat se svým dodavatelem energií. V případě většího nedoplatku požádat o rozložení do více splátek. Je třeba se ale zaměřit i na dlouhodobější řešení a usilovat o využití státních podpor pro přechod na obnovitelné zdroje, zateplení, efektivnější využití odpadní a dešťové vody, či výměnu elektrického vytápění za tepelné čerpadlo. Zejména u tzv. kotlíkových dotací je možné žádat až 95 procent z celkové ceny instalace a jsou tak dostupné prakticky každému.

Institut prevence a řešení předlužení je nezávislý think-tank, který se zaměřuje na problematiku zadluženosti domácností, exekucí a osobních bankrotů. Jeho cílem je kultivace českého systému vymáhání pohledávek a nastavení takových podmínek, které by zamezily nemravnému obchodu s dluhy. Poukazuje na problematické oblasti i problematické subjekty. Přináší podrobná data, výzkumy a analýzy. Spolupracuje se zaměstnavateli i dalšími organizacemi, které se této problematice dlouhodobě věnují. Institut byl založen v roce 2019. www.institut-predluzeni.cz

Rate this post

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno