Krádeže na pracovišti – kdy a jak se proti nim bránit

0
485

Až 80 % českých firem se někdy setkalo na pracovišti s trestným činem krádeže. Těžkou hlavu z toho mají řadoví pracovníci zajišťující skladovou evidenci, vedoucí zaměstnanci zodpovědní za bezpečnost i nejužší vedení společnosti, potažmo majitelé.

Potíže s nenechavostí vlastních zaměstnanců jsou v tuzemsku (bohužel) rozšířené a funkční řešení není vždy jednoduché. Nestačí samotné zjištění, že vám mizí materiál nebo pracovní pomůcky. Klíčové (a velice složité) je lapit pachatele za ruku při činu, potažmo mu krádež prokázat. Lámete si hlavu, jak na to a ptáte se, zda vůbec existují možnosti, jak se účinně chránit proti krádežím na pracovišti?

Krádeže a jak k nim přistoupit z pohledu zaměstnavatele

Podle zákoníku práce § 249 (1) je zaměstnanec povinen počínat si tak, aby nedocházelo k majetkové újmě (dále jen „škoda“), nemajetkové újmě ani k bezdůvodnému obohacení. Hrozí-li škoda nebo nemajetková újma, je povinen na ni upozornit nadřízeného vedoucího zaměstnance.

Je na posouzení zaměstnavatele nebo odpovědného pracovníka, jak vyhodnotí ztráty na pracovišti. Pokud se bude jednat o krádeže v řádech korun, je na místě provést především preventivní opatření ve formě zavedení kodexů, kontrol nebo instalace dohledových opatření. Pokud jsou krádeže většího rozsahu a způsobují firmě nemalou újmu, nezbývá než postupovat razantněji.

Vždy je důležité uvědomit si, jakou motivaci mají zaměstnanci k tomu, aby krádeže páchali, jestli jen využívají příležitostí (například špatného nebo úplně chybějícího zabezpečení), a jaké dopady bude mít vnitřní vyšetřování.

Bránit se krádežím na pracovišti lze mnoha způsoby

Zákoník dále hovoří o tom, jak lze pracoviště zabezpečit a jaká práva má zaměstnavatel při zavádění preventivních opatření:

§ 316 (1) Zaměstnanci nesmějí bez souhlasu zaměstnavatele užívat pro svou osobní potřebu výrobní a pracovní prostředky zaměstnavatele včetně výpočetní techniky ani jeho telekomunikační zařízení. Dodržování zákazu podle věty první je zaměstnavatel oprávněn přiměřeným způsobem kontrolovat.

(2) Zaměstnavatel nesmí bez závažného důvodu spočívajícího ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele narušovat soukromí zaměstnance na pracovištích a ve společných prostorách zaměstnavatele tím, že podrobuje zaměstnance otevřenému nebo skrytému sledování, odposlechu a záznamu jeho telefonických hovorů, kontrole elektronické pošty nebo kontrole listovních zásilek adresovaných zaměstnanci.

(3) Jestliže je u zaměstnavatele dán závažný důvod spočívající ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele, který odůvodňuje zavedení kontrolních mechanismů podle odstavce 2, je zaměstnavatel povinen přímo informovat zaměstnance o rozsahu kontroly a o způsobech jejího provádění. Toto platí např. u kamerových systémů, kdy o každém prostoru, který zabírají kamery, musí být zaměstnanec informován. Více zde.

Je pro vás malá krádež krádeží?

U drobnějších typů krádeží, jako je třeba (někdy i neúmyslné) vynášení a rozdávání reklamních předmětů, odnášení kancelářských drobností, šroubků, zbytkového materiálu apod., mnohdy postačí osvěta týmu, nastavení vnitřních kodexů firmy a instalace kamerových systémů na místa, kde se předpokládá páchání krádeží. Jak už bylo uvedeno výše, s instalací kamer je nutné seznámit zaměstnance, ale jejich souhlas vyžadovat nemusíte.

Osvědčuje se také přítomnost fyzické ostrahy, která může provádět vstupní kontroly při příchodu zaměstnanců na pracoviště a poté výstupní kontroly při jejich odchodu. K prohlídkám se využívají skenery zavazadel i příruční skenery. Pokud je nutné provést osobní prohlídky, měli by je provádět pouze strážní stejného pohlaví jako je kontrolovaný zaměstnanec.

Vhodné je také využívat systémy pro zabezpečení zboží i elektronické zabezpečovací systémy (alarmy, čidla pohybu, tříštění skla, otevření dveří atd.) hlídající prostory firmy mimo provozní dobu. Více o druzích a funkcích alarmů si můžete přečíst v tomto článku.

Organizovaný zločin a krádeže ve velkém se mohou týkat každé firmy

Poradit si s organizovanými skupinami, které mají infiltrované zaměstnance ve firmě a další spolupachatele mimo firmu je poměrně složité. Pokud máte podezření na organizované páchání krádeží ve vaší firmě, je vhodné konzultovat postup s bezpečnostní agenturou, která může například své pracovníky vyslat jako civilní zaměstnance do firmy přímo do rizikového kolektivu, ve kterém je podezření na páchání krádeží.

Profesionálně vycvičení pracovníci bezpečnostní agentury zaměřující se na odhalování nekalých činností uvnitř firmy zajistí důkazy a mohou usvědčit pachatele přímo při činu. Výraznou pomocí je i využití kamerových záznamů a sběr dalších důkazů (například kontrolou emailů, telefonních hovorů, využitím odposlechů atd.).

Autor: Pavel Mikšátko (CEO společnosti TOP security)

Rate this post

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno