Ze zákona platí, že obsahem společného jmění manželů (SJM) v zákonném režimu je vše to, co nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, se zákonnými výjimkami (například dary), včetně společných dluhů, které vznikly za doby trvání manželství. Mezi veřejností zároveň není moc známo o tom, že zákonný režim lze vzájemnou dohodou manželů modifikovat. Anebo jeho vznik rovnou zcela vyloučit.
Smluvený režim
Připomeňme, že občanský zákoník stanoví, že snoubenci a manželé si mohou ujednat manželský majetkový režim odlišný od zákonného režimu. Smluvený režim může spočívat v režimu oddělených jmění, v režimu vyhrazujícím vznik společného jmění ke dni zániku manželství, jakož i v režimu rozšíření nebo zúžení rozsahu společného jmění v zákonném režimu. Ustanovení o režimu oddělených jmění se použijí obdobně v režimu vyhrazujícím vznik společného jmění ke dni zániku manželství.
Režim oddělených jmění
Podstatou institutu režimu oddělených jmění je, že společné jmění manželů vůbec nevznikne. To se stane v případě, kdy se pro něj rozhodnou snoubenci. Po uzavření manželství se tak pro ně v majetkové oblasti vůbec nic nemění, neboť aktiva (příjmy) i pasiva (dluhy) nabývají nadále do svého výlučného vlastnictví, stejně, jako před uzavřením manželství. Stejně tak každý snoubenec nakládá se svým majetkem výlučně dle své libosti, bez ohledu na druhého snoubence.
Dohodnout se na režimu oddělených jmění je samozřejmě možné i za doby trvání manželství. V takovém případě se doposud existující společné jmění manželů zruší, vypořádá a zanikne. Následně se však již už žádná věc, ať už movitá či nemovitá, nestane společným vlastnictvím manželů. S tím souvisí skutečnost, že při rozvodu manželství není nutné jakékoliv další vypořádání SJM.
Režim oddělených jmění manželů však nelze zvolit pro tzv. obvyklé vybavení rodinné domácnosti, které vždy slouží potřebám celé rodiny a zejména nezletilých dětí. S takovým vybavením je pak možné nakládat jen v zájmu rodiny a nezletilých dětí.
Kolik to stojí?
Chtějí-li snoubenci či manželé (režim oddělených jmění lze zvolit před uzavřením sňatku i kdykoliv potom) smluvně modifikovat svůj manželský majetkový režim, musejí tak učinit ve formě notářského zápisu.
Výše odměny notáře je stanovena vyhláškou č. 196/2001 Sb., a to buď pevnou částkou, nebo procentuálně z tarifní hodnoty. Tarifní hodnotou je hodnota předmětu úkonu, zpravidla obvyklá cena majetku, která bude předmětem smlouvy. Pokud nelze tarifní hodnotu určit, je cena za notářský zápis ve výši 3.000,- Kč. Nutno je přitom počítat i za změnu v katastru nemovitostí, která je v současné době zpoplatněna částkou ve výši 2.000,- Kč, bude-li předmětem oddělení nemovitá věc. Konkrétní náklady Vám nicméně vždy vypočte notář dle obsahu jednotlivé smlouvy.
Smlouvu zaneste do Seznamu
Smlouvy o manželském majetkovém režimu, je-li to v nich ujednáno, jinak na žádost obou manželů, se zapisují do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu vedeném Notářskou komorou České republiky. Právní účinky zápisu jsou takové, že se manželé mohou těchto smluv vůči třetím osobám vždy dovolat, i když tyto třetí osoby nebyly s jejich obsahem seznámeny, jsou tedy vůči třetím osobám bez dalšího účinné. To je dáno i tím, že tento seznam je veřejně přístupný přes internetovou stránku Notářské komory České republiky.
Bude-li smlouva o manželském majetkovém režimu zapsána do veřejného seznamu vedeného Notářskou komorou České republiky, je třeba k uvedené odměně notáře připočíst ještě zhruba 1000,00 Kč.
Závěr
Oddělení jmění manželů se stává v poslední době jedním z nejvíce využívaných institutů, prostřednictvím kterého mohou snoubenci či manželé ochránit rodinný majetek před věřiteli, včetně případných dluhů z podnikání. V neposlední řadě je také obrovským přínosem i to, že v případě rozvodu manželství je jasné, který majetek náleží kterému z manželů, a není proto nutné se vypořádání domáhat soudně.
Další informace na téma SJM a rozvod zjistíte na našem webu.