Též označována jako úroková sazba. Udává procentní navýšení půjčené částky za určité období, většinou jednoho roku. Ten se zapisuje jako x % p. a. (zkratka od per annum)
Co má vliv na úrokovou míru?
Existuje několik faktorů, které úrokovou míru ovlivňují, zejména
- Celková hospodářská situace a úroveň úrokové míry na trhu – konkurenční prostředí a stav ekonomiky ovlivňuje hladinu úroků, zejména pro bankovní sektor
- Riziko – čím vyšší je riziko nesplacení úvěru, tím více bude věřitel od dlužníka vyžadovat jako kompenzaci tohoto rizika
- Jištění úvěru – je spojeno s rizikem – čím více je úvěr jištěný, zejména nemovitým majetkem, tím nižší úroková je nabídnutá úroková míra
- Konkurenční prostředí – věřitelé se pohybují v konkurenčním prostředí a úrok je jeden z klíčových konkurečních parametrů
- Inflace, přesněji očekávané inflace – kdykoliv věřitel předpokládá, že kupní síla peněz klesne nějakou měrou v uvažovaném období, bude žádat od dlužníka vyšší sumu, aby tuto ztrátu nahradil (nominálně více je reálně stejně)
- Charakter úvěru – zejména délka trvání – doba splatnosti
- Kurzové riziko – v případě poskytování úvěru zahraničnímu subjektu
- Úroková míra, za kterou centrální banka půjčuje prostředky komerčním bankovním domům
- Legislativní omezení – velká část finančního sektoru je regulována státem a jeho právními předpisy, které věřitelé musí repsektovat (např. banky)
Úroková míra většinou nezahrnuje další související poplatky na poskytnutí úvěru.
Z ekonomického hlediska rozlišujeme tyto úrokové míry:
- nominální úroková míra: je přímo uvedená ve smlouvách a nabídkách bankovních produktů,
- reálná úroková míra: znázorňuje, jak se mění kupní síla vložených či půjčených peněz. Vypočítá se tak, že se od nominální úrokové sazby odečte míra inflace. Jestliže je nominální úroková míra nižší a inflace vyšší, je reálná úroková míra záporná a hodnota peněz roste.
Výši úrokové míry považuje mnoho zájemců o bankovní či nebankovní úvěr za stěžejní. Nevyjadřuje ale cenu úvěru, k tomu slouží RPSN, která kromě úrokové míry počítá i s dalšími náklady, které jsou s úvěrem spojené.
Jak se vypočte úroková míra?
Úroková míra se vyjadřuje v procentech. Nejčastěji se stanovuje jako roční (zkráceně p. a., neboli per annum), to znamená jaké je zvýšení za 12 měsíců. Někdy je vyjádřena jako měsíční (zkráceně p. m. neboli per mensem). Může být i pololetní nebo čtvrtletní, ale to se používá jen zřídka.
Při výpočtu roční sazby se používá číslo 360 dnů (pro zjednodušení) a u měsíční úrokové míry se používá 30 dnů.
Jednoduchý vzorec pro výpočet úrokové míry je následující
úrok = (dlužbá částka*úroková míra) / 100 ->-> úroková míra = (úrok*100) / dlužná částka