bilomodra-sales-green-button-refinancujte-s-kytkou-roboto-728x125.jpg

LPG

LPG (ang. Liquefied Petroleum Gas) je zkapalněný ropný plyn. V sousedním Německu se při tankování setkáte s označením Flüssiggas, v Itálii se pro tutéž směs používá označení GPL (zkratka z italského označení Gas di petrolio liquefatto). Vždy se však jedná o směs, kterou tvoří dva plyny: propan a butan. Ve většině jiných zemí se však téměř výhradně používá anglická zkratka LPG.

Jako palivo do spalovacích spotřebičů se ropný plyn masově používá už několik desetiletí. Právě pod dřívějším označením propan butanzná zkapalněný ropný plyn střední a starší generace. V druhé polovině 20. století byl propan butan široce využíván jako topný plyn na vaření v domácnostech. Ve formě přenosné propan-butanové bomby (s označením P-B) byl také nezbytným vybavením autokempingového vybavení sedmdesátých a osmdesátých let. Využívání propan butanu pro pohon motorových vozidel má však ještě starší historii, byť zpočátku nešlo o využívání masové.

Fyzikální vlastnosti

  • Hustota (kapalná fáze) zimní směs 540 kg/m³ (Propan 510 kg/m³, Butan 580 kg/m³)
  • Hustota plynné fáze cca 2,1 kg/m³ (Z 1 litru kapalné fáze vznikne asi 260 litrů plynu)
  • Výhřevnost cca 12,9 kWh/kg (46,44 MJ/kg)
  • Složení: Zimní LPG směs (60% P a 40% B); letní LPG směs (40% P a 60% B)
  • Teplota varu: -11,7 °C (zimní LPG směs), -5,3 °C (letní LPG směs)

Pohon automobilů

LPG (v některých případech chybně zaměňovaný za zemní plyn čili CNG) se také s úspěchem začal používat jako alternativní pohon pro automobily se zážehovými motory. Jeho velkou výhodou je poloviční cena u čerpacích stanic oproti benzínu (LPG nebývá zatížen vysokou spotřební daní) a šetrnost k životnímu prostředí.[1] Pohon na LPG na rozdíl od CNG snižuje zhruba o 5% výkon motoru, v případě využití moderního systému sekvenčního vstřikování LPG však tento problém odpadá.

Vzhledem k tomu, že LPG neobsahuje žádné tetraethylolovo, které u dřívějších olovnatých benzínůzvyšovalo oktanové číslo (snížení náchylnosti k samovznícení paliva) a zároveň sloužilo k mazání některých částí ventilových rozvodů, byly motory s pohonem na LPG náchylné k „zaklepání ventilů“ či jinému poškození ventilů a ventilových sedel (tzv. Valve Seat Recession). Z tohoto důvodu začala být koncem sedmdesátých let 20. století laboratorně vyvíjena speciální LPG aditiva, která palivu dodávají mazivost prostřednictvím jiných ekologických látek. Tento problém již ale není u drtivé většiny nyní přestavovaných automobilů aktuální, neboť konstrukce motorů byla upravena tak, aby nebyla na přítomnosti olovnatých aditiv v benzínu závislá.

LPG a ekologie

Pokud se LPG používá ve zkapalněné formě, nevznikají tuhé emise a emise oxidu uhelnatého, polyaromatických sloučenin, oxidů dusíku jsou podstatně nižší. Vzhledem k jeho vazbě na ropu nelze však zcela možné ho považovat za alternativní pohonnou hmotu. Díky této provázanosti navíc cena ropy ovlivňuje i cenu LPG.

Tankování LPG

Rozšíření čerpacích stanic na LPG je v ČR celkem významné – je jich přes 870. Běžně lze načerpat LPG v sítích značek SHELL, BENZINA, LUKOIL, EURO OIL, ROBIN OIL, KM PRONA a dalších. Počet motoristů, kteří u nás jezdí na LPG je okolo 200 tisíc, jen roku 2008 došlo k přestavbě asi 10 000 vozidel klasického pohonu na pohon LPG.

Nevýhody LPG

Kromě počáteční investice do přestavby vozu na LPG jsou zde ještě další faktory, které mluví proti LPG. Dochází k zmenšení zavazadlového prostoru díky umístění nádrže. Uvádí se také snížení výkonu vozidla až o 10 %, které se projevuje především u slabších motorů a to v nízkých a vysokých otáčkách. U silných motorů je tento rozdíl zanedbatelný. Mezi další nevýhody patří větší nespolehlivost a poruchovost vozidla na LPG, nepříznivý účinek na motor a menší bezpečnost provozu.

LPG
Ohodnoťte článek

Další naše články, které by se vám mohly líbit:

Vaše komentáře:

Přidejte komentář