Vodní energie

Vodní energie je ze všech obnovitelných zdrojů ve světě i v ČR využívána nejvíce. U nás má dlouholetou tradici (dříve například vodní hamry a mlýny). Energie vody nám slouží především k výrobě elektřiny. Vodní elektrárny se dělí na malé (do 10 MW) a velké (nad 10 MW). Vodní elektrárny se na výrobě elektřiny v ČR podílejí asi 3,5 %. V ČR jsou až na pár výjimek všechny velké vodní elektrárny umístěny na Vltavě, kde tvoří tzv. Vltavskou kaskádu.

Princip vodní elektrárny je mnohem jednodušší než tepelné elektrárny. K roztočení generátoru stačí proud vody, který teče samospádem přes lopatky vodní turbíny. Některé vodní elektrárny slouží jako skladiště elektřiny, říkáme jim přečerpávací. Jsou založeny na principu dvou nádrží, mezi kterými je výškový rozdíl. V době přebytku elektřiny (v noci) se voda čerpá do horní nádrže. Odtud se během dne, kdy je poptávka po energii větší, opět pouští zpět a turbíny vyrábí elektřinu. V ČR jsou v současné době postaveny tři velké přečerpávací vodní elektrárny: Štěchovice, Dalešice a Dlouhé Stráně.

Provoz malé vodní elektrárny

Provozování malé vodní elektrárny je podmíněno získáním licence pro podnikání v energetice a omezeno některými podmínkami – např. dodržování odběru sjednaného množství vody, odstraňování zachycených naplavenin apod. Elektřinu z malé vodní elektrárny je možné využívat k pokrytí vlastní potřeby elektřiny nebo ji dodávat do sítě. Výkupní cenu stanovuje Energetický regulační úřad a je zákonem garantována.

Průtočné malé vodní elektrárny dodávají elektřinu do sítě v průběhu celého dne za jednotnou cenu. U akumulačních vodních elektráren lze dodávku rozdělit na intervaly energetické špičky, kdy je cena vykupované elektřiny vyšší. Při provozu malé vodní elektrárny mohou být využity i tzv. zelené bonusy, které vyplácí lokální distributor elektřiny.

Nevýhody vodních elektráren

Mezi hlavní nevýhody velkých elektráren patří problémy spojené s výstavbou. Každá velká vodní elektrárna zasáhne výrazně do životního prostředí. Ať už jde o stavbu přehradní hráze, zatopení rozsáhlých oblastí či změnu vodního režimu v krajině. Jistou kompenzaci představuje využití přehrad k rekreačním účelům, popř. mohou vodní nádrže sloužit jako zdroje pitné nebo užitkové vody.

Malé vodní elektrárny krajině spíše prospívají a nevýhody jsou spojeny především s ekonomickými parametry. Stávající malé vodní elektrárny by bylo zapotřebí rekonstruovat, což vyžaduje velké investice. Na rekonstrukci malých vodních elektráren se vztahují některé dotace. Dotace je možné získat samozřejmě i na výstavbu nových elektráren.

Vodní energie u nás a ve světě

Vodní energie poskytuje celosvětově největší podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a vedle pevné biomasy je nejpoužívanějším zdrojem energie. Na celosvětových dodávkách elektřiny se elektřina z vodní energie podílí 16,6 %. Mezi obnovitelnými zdroji energie je to celých 92 %. Prvenství patří ve využívání vodní energie Norsku. Vysokou produkci elektřiny z vodní energie vykazují Švýcarsko či Kanada. Největší instalovaný výkon má vodní elektrárna na přehradě Tři soutěsky v Číně (více než 18 000 MW).

V tuzemsku nejsou přírodní podmínky pro budování velkých vodních elektráren ideální. Naše řeky nemají potřebný spád ani dostatečné množství vody, proto je podíl výroby elektrické energie ve vodních elektrárnách na celkové výrobě v ČR poměrně nízký – cca 3 %. Přesto má zatím v rámci obnovitelných zdrojů elektřina z vodních elektráren hlavní postavení. Význam vodních elektráren v ČR spočívá ve schopnosti operativního vyrovnání okamžité energetické bilance v distribuční síti. Elektřina z vodní energie je tedy jako doplňkový zdroj nezastupitelná.

Vodní energie
Ohodnoťte článek

Další naše články, které by se vám mohly líbit:

Vaše komentáře:

Přidejte komentář