Dřevostavby jsou objekty, jejichž hlavním konstrukčním prvkem je dřevo nebo materiál na bázi dřeva. Pro nosné konstrukce se často využívá masivního dřeva, ostatní části stavby mohou být z různých dřevěných, průmyslově vyráběných materiálů (desky z orientovaných třísek OSB, dřevovláknité desky apod.) i jiných stavebních materiálů (izolace, ocelové spojovací prvky, obklady apod.). Dřevostavby mohou sloužit k bydlení, ale lze postavit až pětipodlažní budovu s jiným účelem, např. rekreační objekt.
Mezi přednosti dřevostaveb patří dobré tepelně-izolační vlastnosti (nízkoenergetický standard), nízká spotřeba energie při výstavbě (suchá technologie) a celková ekologičnost. Dřevo je ekologickým materiálem v různých ohledech. Vytváří zdravé prostředí, patří k obnovitelným surovinám, jako odpad není zátěží pro životní prostředí a lze jej recyklovat. Oblibu získaly dřevostavby v oblasti nízkoenergetických staveb a ekologického bydlení.
Druhy dřevostaveb
Existují dva základní typy dřevostaveb: dřevostavby z masivního dřeva (masivní) a sendvičové (dřevo, materiály na bázi dřeva a jiné stavební materiály). Masivní dřevostavby lze dále členit na roubené (roubenky) a srubové (sruby). Sendvičové dřevostavby mohou být rámové nebo skeletové.
Rozdíl mezi roubenou a srubovou stavbou je především v nároží stavby. U roubenek je sestava vodorovně vrstvených trámů v nároží vázána tesařskými spoji. Sruby mají v rozích pomocí dlabů trámy překříženy. Přechod mezi masivními a sendvičovými stavbami tvoří hrázděné konstrukce, které vznikly v oblastech s nižší dostupností dřeva. U hrázděných domů je nosná konstrukce z dřevěných svislých i vodorovných sloupků dozděna.
Sendvičové stavby jsou dnes rozšířenější než stavby z masívu. Ať už nosnou konstrukci tvoří rámy (rámové stavby) nebo bodově uspořádané sloupy (skeletové stavby), stěny jsou v těchto stavbách nenosné a mají pouze ochrannou a výplňovou funkci na rozdíl od masivních dřevostaveb. Vedle staveb, které vznikají postupně přímo na místě (obdobně jako tradiční zděné domy), se rozšířily také tzv. panelové typy (sestavené z průmyslově vyrobených panelů).
Tepelně izolační vlastnosti dřevostavby
Dřevo má nízkou tepelnou vodivost, a proto zaručuje dobré tepelně-izolační vlastnosti. Dřevostavby standardně vykazují nízké tepelné ztráty, a tedy nižší potřebu energie na vytápění. Akumulační schopnost dřevostaveb je oproti tradičním zděným domům menší, což má své výhody i nevýhody. Vnitřní prostory dřevostavby lze díky této vlastnosti vytopit za kratší dobu, ale v letních měsících to znamená riziko přehřívání objektu.
Akustické vlastnosti dřevostavby
Dřevostavby mají standardně nižší hodnoty vzduchové a vyšší hodnoty kročejové neprůzvučnosti, což znamená, že odpor konstrukce vůči zvuku nesenému vzduchem je nižší a míra hluku přenášeného konstrukcí, který vzniká při otřesech (např. způsobených chůzí), je naopak vyšší. Zlepšit akustický komfort v dřevostavbě lze pouze při použití kvalitních izolačních řešení a technologií při stavbě, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat stropním konstrukcím a eliminaci bočních cest vedení zvuku.
Bezpečnost dřevostavby
V souvislosti s bezpečností dřevostaveb je zmiňována především problematika protipožární ochrany. Dřevo je hořlavý materiál, a proto vzbuzují dřevostavby obavy. Riziko požáru u dřevostaveb není vyšší, než je tomu u jiných objektů, jde spíše o mýtus. Navíc chování správně dimenzované dřevěné konstrukce lze při případném požáru dobře odhadnout.
Při požáru se chová dřevo předvídatelným způsobem. Vznítí-li se dřevo, vytvoří se na jeho povrchu zuhelnatělá vrstva. Zuhelnatělá povrchová vrstva chrání před dalším procesem hoření a odolnost vůči požáru se prodlužuje (cca 30 min., pro srovnání běžná ocelová konstrukce 15 min.). Dřevostavby chrání také speciální protipožární nátěry a obkladové materiály (např. sádrokartonové desky).
Dřevostavby ve světě a v ČR
Tradici mají dřevostavby především na severu evropského kontinentu (Dánsko, Skotsko), velký podíl na realizaci bytové výstavby mají dřevostavby i v zámoří (USA, Kanada). V České republice je objem výstavby rodinných domů na bázi dřeva zanedbatelný. Údaje předešlých let vypovídají o jednoprocentním podílu z celkové výstavby rodinných domů. Situaci oživil zájem o nizkoenergetické a ekologické bydlení, kde mají dřevostavby uplatnění.